Prosinec 2008

Nerozmím ani sama sobě..

28. prosince 2008 v 21:30 Co se mi honí hlavou...
Dlouho nic nepíšu, pořád nic nepíšu, nějak to už prostě nejde. Nevím, co psát. Možná, že je to tím, že už nemám žádné myšlenky, nápady. Nebo tím, že je neumím vyjádřit, formulovat. Prostě se mi moje články nelíbí. A tím pádem nemůžu být ani se psaním na blogu spokojená. Možná mi to taky přijde trošku ujeté. Nemyslím ostatní blogy.. Tam se mi líbí, když píšou lidi o sobě, své myšlenky apod. Ale sama toho už asi nejsem schopná.. Neumím se vyjádřit, článek se mi nelíbí a navíc mi přijde šílené psát o sobě. Celkově mi tenhle blog přijde takový špinavý, zničený mýma pomluvama. Jsem tak ubohá.. Neumím to s lidma vyřešit na rovinu, a tak píšu sem. Kdyby tu některý přišel asi by ho to mrzelo. I kdyby byla má slova pravdivá, tak se to nedělá. Možná si založím nový blog. Ale má to smysl? Nechci jenom utéct sama před sebou? Mít čistý štít? Zároveň se mi však odsud nechce. Mám to tady asi ráda :D. Jste ze mě zmatení? :D Já ze sebe taky :D Měla bych spíše určité články smazat.. a psát, nebát se :D.Asi to tak udělám.. Zrenovuju to tady :D. Otázkou však zůstává, zda se jen bojím jít do neznáma, udělat změnu, nebo to tu mám tak ráda..

Les cadeaux

15. prosince 2008 v 21:17
Tak tu máme pondělí, poslední školní přad Vánocema :). A mně to pořád ještě nedochází :D. Už jen čtyři dny a pak dva týdny volna.. Ty jo.. vůbec nevím, co bude dělat.. Dárky zatím taky žádné nemám..No vlastně jeden.. :D. Nerada je kupuju, každý rok je to na stejné brdo.. náušnice, plyšáci, svíčky atd.. Chtělo by to něco extra zvláštního.. dárek, který by vyjadřoval člověka, pro kterého je určen. Jenže když se o tohle snažím, končím nakonec v depresích, páč si uvědomím, že vlastně nevím, co by se mu nejvíce líbilo, nejlépe ho vystihlo.. a připadám si hloupě.. a tím že ustoupím a koupím nějakou hloupost, přiznám, že své kamarády prakticky neznám.. Stejně to nakonec dopadne tak, že když mám z dárku dobrý pocit, darovaný z něj není moc nadšen :D. Nejvděčnější jsou pak stejně ty stereotyní dárky.. :D. Asi to moc hrotím což :D.

Objektivita...

14. prosince 2008 v 22:33 Co se mi honí hlavou...
Tak jsem se jednou zase nudila a přemýšlela nad slovem "objektivita". Toto slovo by mělo vyjadřovat realitu, která není zkreslena jediným pozorovatelem, jeho city a tak.. Ale když se podíváme hlouběji do jeho významu, co je nezkreslené? Obecně panuje názor, že je to názor, který nebyl ovllivněn city a emocemi, ale vznikl na základě rozumu. Pak však můžeme tvrdit, že je to pravda? Podle mě city, rozum atd. spolu velmi souvisí a nejde je jen tak rozškatulkovat, jak se všichni lidé toužící po řádu snaží. Objektivní názor pro lidi je ten, který je všeobecně uznávaný. Někdo s ním někdy vyrukoval, lidé ho dokázali pochopit a přijmout a hele už je mezi námi pravda..
Když nad tím však přemýšlím hlouběji, tak co je vlastně pravda? My máme svých pět smyslů díky nimž poznáváme realitu a jsem jimi také omezeni. Jinak svět vnímají zvířata, jinak rostliny.. A který z těchto pohledů je ten pravdivý? Těžko říci.. Podle mě tedy objektivita neexistuje. Každý je něčím omezen a jak to tedy vlastně je? Možná, že je nakonec pravdivá teorie, že skutečnost bez pozorovatele neexistuje...